stylová vzpomínka

Sváteční den 11.11. 2023 vyšel tentokrát přesně na sobotu a v Mikulově se plně vydařil. Nejen že se otevíraly láhve s mladým vínem, (sv.Martin), taktéž probíhal významný -Den válečných veteránů-v mém případě přímo stylově. Pozvání nadšeně přijali piloti vrtulníků Karel Kouřil ( i An-26) a Luboš Mick, spolužák vsošl, který dorazil až z Popradu a patří mu ode mne velký obdiv a dík, jelikož v 66 letech neustále brázdí nebe strojem Mi-8 a po celé Evropě staví lanovky, komíny, těží dřevo, provádí výsadky s paragány apod...neskutečný člověk, pokud jsem u vínka ve sklípku dobře rozuměl : 18.000 nalétaných hod.!!!..o jeho osudu ve voj. letectvu píšu v článku "výsadky Hatě". Válečného veterána Karla Kouřila myslím ani netřeba představovat, svým životem a činy je zapsán ve voj.letectvu na čelných místech-slušný člověk, kliďas, učitel létání,velitel, v kritických situacích rozhodný, a pohodář., nepamatuji,že by někoho podrazil...-mise : Afganistán, Bosna...a to opakovaně. ,,7.000 h. v luftě,!, doufám, že jsem na nic důležitého nezapomněl. V r. 1978 moc nechybělo, a potkali jsme se všichni 3 v Piešťanech na pilotní voj.škole , obor pilot vrtulníku. Až nedávno jsem si vzpomněl, že v tomto roce mi můj zv-ils. 2. letky Tonda Pospěch oznámil tuto mimořádnou překvapivou nabídku, kterou jsem vůbec nečekal....být to o rok dříve, neváhal bych ani vteřinu, taková byla touha být pilotem, ale : já byl zamilován až po uši, potomek byl na cestě...a po krátkém přemýšlení jsem odmítnul. Do Piešťan odešel Ruda Urbánek,-asi to tak mělo být. Karel a Luboš byli předtím taky technici, pro budoucí piloty dobrá škola. Než dorazil z Popradu do Mikulova Luboš (400 km !), prošel jsem s Karlem náměstí a Zámek-prohlídku obřího sudu nám zavřeli před nosem, bohužel. (1010 hl.-110.000 litrů !). Vedle hrála CM Kasanica, narváno a "božolé" teklo proudem...my měli jiný cíl. -vinný sklípek "u Jožky Čermáka".(viz.fotogalerie). Cestou mi Karel ještě ukázal dílo svého předka : nádhernou kovanou bránu od Zámku k židovské synagoze. A po příjezdu Luboše hurá směr Kozí hrádek, sudový Ryzlink Rýnský...a Luboš "Plzeň" !- do půlnoci bylo na co vzpomínat-tomu věřte...a další den ráno hned po snídani znovu do města na kafíčko, vyklubala se nádherná neděle-dlouho jsem si tak nezapochodoval...veteráni-nezmaři. Chlapci ještě jednou díky za nádherný víkend ! i.k.